"V roce 2006 jsem se poprvé podívala do Tanzanie a poznala malíře Tingatinga. Jejich práce mě okamžitě zaujala a společně s Danielem Augustou jsme se začali věnovat organizaci výstav (já v Čechách a Daniel ve Švédsku, Dánsku a dalších zemích Evropy). Tato práce je přínosem pro lidi v Evropě, kteří si tak mohou prohlédnout obrazy z daleké Tanzanie i pro malíře v Tanzanii, protože výstavy jsou prodejní a pro ně se tak mnohonásobně zvětšuje počet potencionálních zákazníků.
      Později jsem díky zájmu o Afriku potkala Miroslava Širše, který zprostředkovává dovoz dřevořezeb od lidí z kmene Makonde. Od té chvíle na výstavách "Umění z Tanzanie" můžete obdivovat nejenom obrazy, ale i dřevořezby a výstavy jsou často doplněny také o fotografie, šperky a látky z Tanzanie."

Ilona

Ilona Bittnerová s malířem Bushem Mikidadim a jeho kluky.

Tingatigna styl

      Tingatinga je výtvarný styl nesoucí jméno svého prvního představitele - Edwarda S. Tingatinga (1937-1972). Ten se narodil v jižní Tanzanii a pochází z etnika Makua. V roce 1961 přijel do Dar es Salaamu - hlavního města Tanzanie, kde se zpočátku živil jako zahradník a posléze jako noční hlídač v nemocnici. V roce 1971 se začal plně věnovat malbě. Jeho umění se dostávalo stále větší pozornosti a proslulosti. V roce 1972 byl Tingatinga nešťastnou náhodou zastřelen při dopravní kontrole a v malování v jeho stylu pokračovali čtyři žáci, pocházející z Tingatingova širšího příbuzenstva. K nim se postupně přidávali další umělci a dnes již pod pojem Tingatinga patří celé sdružení lidí - TACS (Tingatinga Arts Cooperative Society).
      Umělci tvoří svá díla přímo na ulicích nebo ve společné budově Morogoro Stores v Dar es Salaamu. Malují převážně na plátna olejovými rozpouštědlovými barvami a typickým znakem stylu je obměňování motivů zvířat či lidských postav.
      Obrazy ve stylu Tingatinga jsou oblíbené především v Itálii, Japonsku a Švýcarsku a nalezneme je i v německých muzeích. První ukázky této původní výtvarné tvorby subsaharské Afriky dorazily do České republiky v druhé polovině roku 2006.
      Velkou událostí jsou nyní pohádky Tinga Tinga Tales od společnosti Tiger Aspect. Více informací najdete na stránkách www.africkeumeni.cz a přímo na www.bbc.co.uk.
      Více informací o Tingatinga najdete na www.tingatinga.cz

Zuberi Daimu v Morogoro Stores

Agnes Mpata

      Agnes Mwidadi Mpata je neteř Edwarda S. Tingatinga. Narodila se v roce 1969 v Dar es Salaamu. V roce 1995 se přidala k malířům Tingatinga a postupně se stala nejznámější malířkou z TACS. Věnuje se hlavně malování šperků a misek. Maluje krásné barevné náramky a zdobené dřevěné korále. Dřevěné misky se pod jejíma rukama mění v rybky z korálových útesů, strakaté gepardy a rudé gazely.

Agnes Mpata na svém pracovním místě v TACS

Malíři z Tanzanie

      Kromě malířů stylu Tingatinga je v Dar es Salaamu a turisty navštěvovaných lokalitách mnoho dalších umělců. Někteří z nich jsou opravdu dobří! John Kilaka je malíř a zároveň skvělý vypravěč pohádek. David Mzuguno zaujal v zahraničí svým ztvárněním africké džungle. V abstraktních obrazech Haji Chilongi a Maxe Kamundiho nalézáme krásy lidského života nebo života divokých zvířat v Africe. Hendrick Lilanga navázal na učení svého slavného dědečka George Lilangy, ale dává svým obrazům nádech moderního světa.

Další informace o malířích Tingatinga a ostatních umělcích z Tanzanie najdete na stránkách:

www.tingatinga.cz

www.afrum.com | www.tingatingastories.com | www.tingatinga.org | www.tingatinga.info

Řezbáři z kmene Makonde

      Umělci z kmene Makonde jsou proslulí jako vynikající řezbáři a jejich díla patří mezi nejlepší a nejvyhledávanější na celém africkém kontinentu.
      Lidé kmene Makonde původně pocházejí ze severního Mozambiku a do Tanzánie začali migrovat koncem 19. století jako námezdní dělníci na plantážích, aby unikli portugalskému koloniálnímu útlaku. Řezbářství vždy hrálo důležitou roli v jejich historii. Makondovský mýtus stvoření říká, že první muž vyřezal z kmene stromu figuru ženy. Tu pak postavil do vzpřímené polohy a ona další den obživla.
      S přílivem turistů do Tanzánie si Makondovští umělci byli schopni vydělat na živobytí, a díky tomu se objevila i řada nových skulpturálních stylů. Dřívější řezby pro turisty zachycovaly domorodé obyvatele při každodenních činnostech, matky s dětmi, kuřáka, pijáka, bubeníka apod. Naprostý průlomem jsou díla makondovského umělce Samaki Likanikoy, který přišel se stylem "Shetani". Shetani představují legendární duchy, kteří podle svých rozmarů mají dobrý nebo špatný vliv na lidi. Mohou být zobrazeni v různých náladách a mít formu člověka, zvířete nebo netvora. Osobní umělecké výklady těchto podob vedly k velice expresívním, často až ke groteskním plastikám s velmi působivým vnitřním obsahem.
      Další makondovskou výrazovou formou je tzv. strom života neboli "Ujamaa". Jedná se o sloupec vzájemně propojených a propletených figur, které jsou od sebe odděleny dutým prostorem. "Ujamaa" znamená bratrství, spolupráci, jednotu. S touto formou poprvé přišel makondovský umělec Robert Yakobo Sangwani, který ji zpočátku nazýval "Dimoongo", což představuje sílu a moc v jazyce kmene Makonde. V dnešní době je styl "Ujamaa" rovněž představován vzájemně propojenými a propletenými figurami vyřezanými do mělkého nebo hlubokého reliéfu okolo středu kmene, který se již dále neprořezává. Tyto figurální sloupce mohou být rovné nebo mohou sledovat tvar příslušného, často rozvětveného ebenového kmene, což vede k velmi fascinujícím tvarům. V řezbách stylu "Ujamaa" najdeme plno života a pohybu. Vzájemně se prolínající figury tancují, klečí, loví, vaří, pijí atd., samotný celek však působí jednotným dojmem.

Bernard Pius a jeho dcera Susanna