Rakovina – čí je to vina

Rakovina – čí je to vina Rakovina – čí je to vina

Tahle nemoc je snad největší zhoubou dnešní civilizace – stejně jako mor ve středověku. Byli jsme na Měsíci, vyvinuli umělou inteligenci, umíme odstranit oční vadu operací, ale s jednou zákeřnou nemocí si prostě nevíme rady. Proč je tak ničivá? Proč se nemocní rozpláčou, když se dozví diagnózu?
článek o rakovině
Začíná velmi nenápadně, můžete si půl roku myslet, že vás jen bolí záda a pak zjistíte, když už se to nedá vydržet a bolí vás i břicho, že máte rakovinu slinivky. Téměř nikdy nevíte, kdy přesně vznikla ve vašem těle. Objeví se v určitém stádiu a pak už jen roste, roste a roste. Nádor se šíří neuvěřitelnou rychlostí. V určité fázi skoro zpomalí, jenže začne stravovat tělo čím dál víc.
Když se podchytí ve správném okamžiku a máte štěstí, ozařování a chemoterapie jej dokáží zastavit a může se vyoperovat. Třeba u rakoviny prsu. Ale u slinivky to moc nejde, stačí chvilka a nádor se může „nalepit“ na tepnu a už nezmůžete skoro nic. Nemyslím si však, že by chemoterapie a ozařování byly nějakými léky. Ničí rakovinné buňky, spolu s nimi bohužel postupně i všechno ostatní. Pacient je bledý, slabý, někdy i zvrací a začnou mu vypadávat vlasy. Žádný lék, který by nemoc dokázal stoprocentně zastavit a zničit, není.
Jak ona nemoc vzniká? Nemusí být nutně pravda, že každý kuřák onemocní rakovinou plic, jak hlásají krabičky od cigaret. Je to zhouba 20. a 21. století, a stejně jako spousta současných nemocí je ovlivněna a někdy i způsobena stresem. Hodně je ovlivněna psychikou, aneb člověk, který sám sobě nic nedovolí ani odpočinek, dře a vysiluje se, má namířeno přímo k rakovině slinivky. Probíhá totiž tak, že nemocný sice jí a pije co může, ale tělo toho vstřebává čím dál méně. Vysává se, vodu nevyužije a ta zůstává v těle, dokonce se musí i odsávat.
kluk ve tmě
Jak s rakovinou zatočit? Samozřejmě moc nekouřit, žít v zdravém prostředí, hýbat se, ale i odpočívat. Snažit se o rovnováhu. Nebýt líný, ale nepřepracovat se. Užívat si života, nebýt zlý a snažit se nedělat to, co nás vyčerpává a ubíjí. Nedovolit stresu, aby nás vysál.