V této oblast je to znát pořádně. Dříve se bazény stavěly poměrně složitě, pokud si je tedy mohl někdo vůbec dovolit. Protože to patřilo k poklonkování západu a bazén je pouze imperialistický výmysl. V každém případě se muselo kopat, betonovat, obkládat. Nyní se vykope díra a do ní zapustí takzvaná vana. Pročež se to celé utěsní a věc je odbyta. Zbytek již dělají jiní. Modernizace však pokračuje dále a zasahuje i do oblasti chemie, která se používá proto, aby byla voda stále krásně čistá a aby v ní nebyly ani řasy ani sinice. Tyto jsou zákeřné tím, že zpočátku nejsou vidět. Teprve až se přemnoží, může voda krásně zezelenat. Nebo se zakalit. A je jasné, že do takové vody by se nikomu zrovna nějak moc nechtělo. A není se co divit.
Boj proti tomu není snadný, když už k přemnožení dojde. Je nutno použít chlor šok, ručně řasy odstranit ze dna i stěn, a celé to pak zastřešit novou přípravou vody. Proto je zde plně na místě prevence. Jde totiž o to, aby k přemnožení či vůbec množení došlo. A tomu nezabráníme sami. Musíme si vzít pomocníka, chemickou sloučeninu, která se nazývá chlor.
Pokud si pamatujete velké obecní bazény před mnoha a mnoha léty, tak jste možná měli to štěstí vidět plavčíka nebo někoho z údržby, jak chodí kolem bazénu a lopatou do něj láduje chlor. Bez něj by to nešlo. Podle počasí by během týdne bylo po vodě a vzniklo by z ní něco hodně nevábného. V dnešní době pokroku se už to dělá poněkud jinak. Pro domácí zahradní bazény máme například plovák na tablety do bazénu Chlorito a je to právě on, kdo v podstatě zastane funkci plavčíka. Dnes se totiž chlor dodává v tabletách, které se prostě jen dají do plováku, nebo, chcete-li dávkovače a zbytek už zařídí vítr, nebo my tím, jak se koupeme. Plovák jezdí po hladině sem a tam a tím šíří chlorovou sílu. Hubí to, co tam vůbec nechceme.
