Nikdo zřejmě nebude disputovat o tom, že dopravní předpisy nás mají chránit. Především mají zabránit co největšímu počtu dopravních nehod, zvláště pak těch s tragickými následky. Je například poměrně jasně vidět, jak může například omezení rychlosti nebo jízda bez vlivu alkoholu či drog v tomto pomoci. Proto se může zdát zarážející, že tolik lidí dopravní předpisy porušuje.
Stačí se jen podívat na zprávy z jakékoliv větší policejní akce, zaměřené na porušování pravidel silničního provozu. Vidíme, že takových řidičů je spousta, a to jsou jen ti, kteří jsou chyceni. Ve skutečnosti jich je mnohem, mnohem víc. Je zde tedy zajímavá otázka, co je k tomu vlastně vede.
V první řadě je to dojem nezranitelnosti – na základě svých předchozích zkušeností získali dojem, že si dovedou poradit v každé situaci. Nemusí tedy jet tak pomalu, jak vyžaduje zákon, je to zbytečné a navíc tím ztrácí čas. Případně deci piva před jízdou také nevadí, koneckonců nás až tak neovlivní. Bohužel, když poznají svou chybu, je často pozdě, a obvykle nejen pro ně, ale také pro nevinné lidi.
Další skupinu tvoří mladí lidé s čerstvým řidičským průkazem. I oni mají určitý pocit nezranitelnosti, ten však tentokrát pramení z nezkušenosti a také z touhy ukázat se a porušovat pravidla, která je u náctiletých poměrně běžná. To je mimo jiné také jeden z důvodů, proč se uvažuje o zvýšení minimálního věku pro získání řidičského průkazu.
V neposlední řadě jsou tu pak řidiči, kteří z nějakého důvodu, nejčastěji tlaku zaměstnavatele, pospíchají. Obvykle totiž, pokud na místo nedorazí včas, dostanou penále, které je jim strženo z výplaty. A to si dnes může dovolit jen málokdo. Bohužel, tyto časy jsou obvykle plánovány podle ideálních podmínek a nepočítají se zdržením způsobeným například dopravní zácpou.
Pravdou je, že velká část řidičů předpisy dodržuje. Stejně jich je však poměrně dost, kteří alespoň na některé z nich z výše uvedených důvodů doslova kašlou. A obvykle si ani neuvědomují, jak svým jednáním ohrožují nejen sebe, ale i své okolí.
